|
| |
|
| |
|
|
Vývoj nákladů na zdravotní péči v České republice v období 2004-2016 v závislosti na demografickém vývoji
Remešová, Karolína ; Lukášová, Tereza (vedoucí práce) ; Barák, Vladimír (oponent)
Předmětem bakalářské práce je analýza vývoje nákladů na zdravotní péči v České republice v období 2004 - 2016 v závislosti na demografickém vývoji. V teoretické části práce autorka charakterizuje základní typologii zdravotnických systémů a demografické ukazatele, které jsou důležité při tvorbě státní politiky v oblasti zdravotnictví. Praktická část obsahuje podrobnou analýzu celkových výdajů na zdravotnictví, které jsou porovnány s makroekonomickými ukazateli a ekonomickými skutečnostmi, a analýzu demografických procesů za sledované období. V roce 2014 dosáhly celkové výdaje na zdravotnictví téměř 300 miliard korun, což je historickém maximum, a v roce 2015 tvořilo zdravotnictví 7,7 % HDP. Současným trendem v oblasti demografii zůstává stárnutí obyvatelstva a pokles porodnosti, které má významný vliv na růst celkových výdajů na zdravotnictví. Autorka předkládá doporučení v oblasti reformy financování zdravotní péče a efektivního fungování.
|
|
|
Analýza systému zdravotnictví ve Španělsku a Portugalsku
Stejskalová, Barbora ; Maaytová, Alena (vedoucí práce) ; Kosák, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou zdravotnického systému ve Španělsku a Portugalsku. V rámci teoretické části práce jsou popsány základní typy systémů zdravotnictví a způsob jejich komparace. Následuje charakteristika zdravotnictví obou zemí se zaměřením na způsob jejich financování, poskytování služeb a přehled reforem. Praktická část práce si klade za cíl analyzovat vztah mezi výdaji na zdravotnictví a vybranými ukazateli kvality zdravotní péče ve Španělsku a Portugalsku. K tomuto účelu je použit korelační koeficient a analýza nákladové efektivity, která poskytuje porovnání obou států s vybranými zeměmi OECD.
|
|
|
Komparace zdravotního systému ČR a SR v období 2004 – 2014
Hirňáková, Sára Victoria ; Lukášová, Tereza (vedoucí práce) ; Zeman, Martin (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza a komparace zdravotních systémů České a Slovenské republiky v letech 2004-2014. První část práce popisuje modely zdravotnických systémů, subjekty zdravotnického systému a základní přehled obou srovnávaných zemí. Důraz je kladen na financování systémů na základě celkových, veřejných a soukromých výdajů vzhledem k podílu na HDP, absolutní vyjádření apod. Dále jsou země komparovány na základě vybraných demografických ukazatelů. V práci je využita metoda nákladové efektivnosti a Euro Health Consumer Index 2014, které společně napomáhají k novému úhlu pohledu na efektivnost zdravotnických systémů a jsou využity k zodpovězení otázky, zda je český zdravotnický systém efektivnější. Práce shrnuje, jak země hospodaří s finančními prostředky na zdravotnictví a jak se to následně v zdravotnických systémech odráží.
|
|
|
Sociální determinanty zdraví a ekonomiky: Globální finanční krize 2007/08 a její dopad na blahobyt Evropanů
Scheier, Samuel ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Mevenkamp, Nils (oponent)
Cíl Cílem této studie bylo zjistit vliv nedávné hospodářské krize 2007/2008 na subjektivní pocit blahobytu a zdravotní stav ve třinácti evropských zemích. Metody V databázi European Social Survey (ESS) byli vyhledány ukazatelé relevantní pro individuální zdraví a blahobyt , v databázi Eurostat relevantní ekonomická data. Byly vybrány zastupující sociální determinanty, mezi jinými vzdělávání, bydlení a pozice v zaměstnání před, v průběhu a po skončení krize. Údaje Eurostatu byly použity k analýze ekonomických ukazatelů a zdravotních dopadů na úrovni jednotlivých zemí. Deskriptivní statistika byla použita k popisu změn v jednotlivých parametrů v průběhu času. Regresní analýza byla provedena k prokázání vztahů mezi subjektivním blahobytem a různými sociálními determinanty. Výsledky Mezi lety 2006 až 2012 všechny země zaznamenaly u svých obyvatel změny subjektivního pocitu blahobytu. Od roku 2006 do roku 2010 (krize), počet lidí s dobrým nebo velmi dobrým subjektivním pocitem blahobytu vzrostl ve Francii, Irsku, Belgii a Portugalsku o 0,6%, 1,0%, 1,2% a 6,5%, resp. v Dánsku a ve Španělsku tento počet zůstává v podstatě stabilní. Ve Švédsku, Spojeném království, Finsku a Německu procento populace s dobrým nebo velmi dobrým subjektivním pocitem blahobytu se snížil o 1,1%, 2,7%, 1,7% a 2,8%, resp. Regresní analýza prokázala významný vztah mezi dobrým a velmi dobrým subjektivním pocitem blahobytu a úrovní vzdělání, hlavní činností během posledních 7 dnů, spokojeností se životem, spokojeností s příjmem domácnosti, hlavním zdrojem příjmů domácnosti, pohlavím a věkem. Tento vztah se lišil u různých faktorů a zemí. V žádné ze zemí nebyla diagnostikována spojitost mezi subjektivním pocitem blahobytu, zdravotnickými službami a spokojeností s aktuálním stavem ekonomiky Hlavním determinantem korelujícím s vyšším pocitem subjektivního blahobytu je dobré vzdělání. Tato korelace mezi vzděláním a subjektivním blahobytem zesílila po krizi, před nebo v průběhu krize nebyla tolik patrná. Závěr Hospodářský rozvoj nemá jednotný vliv na subjektivní pocit blahobytu. Vzdělání je významným faktorem ovlivňujícím individuální pocit blahobytu. Nebyly nalezeny důkazy pro jakýkoliv významný dopad na organizaci zdravotní péče nebo sociálního systému na subjektivní pocit blahobytu.
|
|
|
Systém zdravotního pojištění v ČR a okolních zemích
Pinkeová, Jana ; Bílková, Diana (vedoucí práce) ; Löster, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce seznamuje se systémem zdravotního pojištění v České republice a okolních zemích. Aktuálně je zdravotní pojištění a samotné zdravotnictví velmi diskutovaným tématem, a proto je vhodné analyzovat celkové výdaje na zdravotnictví a samotné příjmy a výdaje zdravotních pojišťoven.Pomocí časových řad a proložení vhodnou trendovou funkcí jsou odhadnuty jednotlivé výdaje a příjmy na rok 2010, které dosud nebyly zveřejněny. V poslední části srovnáme Českou republiku se sousedními zeměmi, kolik ony samy odvádějí na zdravotní pojištění, což je znázorněno na jednoduchém příkladu, a kolik musí platit u lékaře.
|
host ::
RSS.